Zdravím Vás Vlasto,
předem se omlouvám, ale v následujících řádcích Vám budu tykat. Přestože jsme spolu dobytek nepásli, nespali ba ani nepopili spolu. Já Vám Vlasto totiž, ve vší úctě, musím vynadat. A nadává se mnohem lépe "Ty vole jeden" než "Vy vole jeden".
Předně Ti musím, Vlasto, vynadat za nedostupnost Tvé knížky "Kam na to chodím", nejde sehnat, nikde ji nemají, ani online nepomohl. A tak nevím Vlasto kam na to chodíš a musím Ti vynadat podruhé.
Kolem roku 6&90, bylo mě i Jí tak kolem 20ti. Jí míň, mně víc, Jí voněly vlasy létem a já se snažil na kytaru. Na (nejen) Tvé songy balil holky, především Ji. Chvíli jsem chtěl já ji a ona nevěděla, pak chtěla ona mě a já nebyl k mání. Párkrát se to během lét prostřídalo. Až už jsme se na sebe báli i podívat, jestli ten druhý v má v očích bolest nebo přání a co kdo chce a co kdo může dát a kdo komu tentokrát ublíží. S Tvými písničkami jsme končívali za svítání a koukali na mlhu nad řekou (zejména s některými). Během následujících 20ti let, kdykoliv jsem Tvoje písničky slyšel (zejména některé) měl jsem Ji před očima.
Pak jsem ji ztratil ze života - svatby, děti, moře, rodiny.
Letos na konci léta jsem Ji potkal. Jí voněly vlasy létem a já vzpomínal na akordy. A pak nás to dohnalo, těch dvacet let, to co jsme si tenkrát chtěli nebo spíš měli říct a neřekli. Teprve to ráno jsem pochopil, cos na nás před těmi roky upletl za past,
Hrajte mi blues
Za to že se mnou byla
Za každou mou půlnoc
V které mě probudila
Hrajte mi blues
Že aspoň našli jsme se
A že mám rozum
Který všechno snese
Hrajte mi blues
Za moje skvělé plány
Že už budu hodný
A na prstě omotaný
Hrajte mi blues
Ať si s ním zacpu uši
Ať neslyším ticho
Co mi zbylo v duši
tak z toho Vlasto, z toho, platí každé slovo, každá pauza, každý nádech a každé probuzení. Zamotal jsi nám hlavy, svázal duše a vystrčil zpátky do našich životů "Vyřešte si to". Vlasto, Ty vole, tohle k těm písničkám musíš psát "Ministerstvo zdravého rozumu varuje: Za dvacet let vás tyto písně pohltí". Jinak za to, Ty vole Vlasto, můžeš přijít do pekla! Já samozřejmě nemám zájem o žádné uzdravení, ale ti mladší co s muzikou teprve začínají, by měli být varováni.
Přeju Vám Vlasto, ať to píše. Těším se na další desku, ikdyž už vím, že za ní za pár let zaplatím kusem své duše.
Byl by to fakt dobrý nápad, dát na obal desky varování MZ : tato hudba je návyková a její poslech může být příčinou nevratných procesů ve vaší mysli... Jenže to působí dost velkohubě, a i kdyby to pravda byla - jakože se o to pokaždé snažíme - tenhle druh humoru si asi necháme jen pro úzký okruh zasvěcených kamarádů. :-)
Každopádně, díky za tu chválu - i když trochu zavání nařčením z manipulace, což kategoricky odmítám. Komu voněly vlasy létem, mně snad ? Co jste si navařili, to si taky snězte !
:-)
P.S. Celý náklad knížky Kam na to chodím je skutečně vyprodán (co si může autor více přát ? )), ale vydavatelství Daranus připravuje II. vydání - podle mých informací by mělo vyjít z tiskárny 4. listopadu, tak pokud tu knížku chcete někomu nadělit pod stromeček, nebo pokud někdo z vás již bez tohoto klenotu světové literatury nemůže žít (což chápu)), sledujte, prosím, stránky našeho e-shopu, měli by ji tam mít první. :-)